školní rok 2018/19

Jsou mlynáři chlapi

 Jsou mlynáři chlapi, chlapi,
když jim mlýny klapy, klapy,
jsou mlynáři chlapi, chlapi,
když jim mlýny jdou.

Když jim mlýny nechtěj klapat,
začnou jako ty báby plakat.
Jsou mlynáři chlapi, chlapi,
když jim mlýny jdou.

 

Babičko, proč?

Proč máš brýle, babičko?
Chci tě vidět, holčičko!
A proč máš to naslouchátko?
Chci tě slyšet, mé děvčátko!

Proč máš vlasy do šediva?
To že stáří se ozývá
A proč se tak usmíváš?
Protože mě ráda máš!

 

Táta s mámou sami byli,

domeček si postavili.

Protože se měli rádi,

dlouho sami nezůstali.

 

Mámy, tátové

Máme vás rádi, mámy, tátové,
máme vás rádi, právě takové,
i když se dopouštíte chybiček,
co na tom, to je úděl všech lidiček.
 
Mějte nás rádi, mámy, tátové,
 
mějte nás rádi, právě takové,
 
víme to od dědy i babičky,
 
že jsme Váš obrázek věrný celičký. 
 
 

Koleda, koleda jarní trávo
 Koleda, koleda jarní trávo,
ať je tady všechno zdrávo!
 
 Koleda, koleda, travičko,
vyskoč aspoň maličko.
 
 A pak ještě výš,
udělej nám skrýš.
 
 Pro zajíčka, pro vajíčka
i pro toho koledníčka,
co si pokoj nedá a vajíčka hledá!

 

Slepička běhá po dvoře
 
Slepička běhá po dvoře, vajíčko se koulí v komoře.
 
/:Slepička kdák, vajíčko křáp, máte mi ho , paňmámo, dát.:/
 
 

 

Popeláři

Když jsou plné popelnice
všelijakých odpadků,
přijíždějí popeláři
odvezou je na skládku.
 
Mají auto, které spolkne
smetí z celé ulice.
Aby zase čistá byla
naše města, vesnice.

Vlaštovičky

Vlaštovičky, vlaštovičky,
povídali švitořičky,
už nám z dálky jaro nesou,
na domov se celé třesou.

 

 

Semafor
Semafor na křižovatce
má celý den plno práce.
Velikou moc světla mají,
řidiči je poslouchají.
 
Svítí, zhasnou, svítí, zhasnou,
to celý den dělají.
Svítí, zhasnou, svítí, zhasnou,
nic jiného neznají.  
 
 
 Autobus

Chvíli krokem, chvíli klusem,
jedeme si autobusem.
Řidič mačká houkačku,
řeže každou zatáčku.

 
To je jízda lidé drazí,
sem a tam to s námi hází.
Dopředu i dozadu,
všichni v jednu hromadu.

 

 

Bacil

1. Jednou takhle ze zvyku,
sednul bacil na kliku.
Sedí, sedí, tiše čeká,
že si sedne na člověka,
Sedí, sedí, tiše čeká,
číhá na klice.
 
2. Kdo se chytne dveří teď
k němu zajdu na výlet.
Ach joj, už se ohla klika,
bacil skočil na Honzíka.
Ach joj, už se ohla klika,
hooop a už je tam.
 
 

Zima (Milena Raková)

Podívej se na oblohu, něco bílé padá dolů.

//: Co to asi může být? Nech se, Honzo,  překvapit.://

Možná je to bílé peří, kdo nevěří, ať tam běží.

//: Ba ne, to je přece sníh, pojedeme na saních://

 

 Dva mrazíci

 Utíkali dva mrazíci, vzhůru dolů po ulici.

Jednou já, jednou ty, sníh se lepí na paty.

Slunce nás láká ven, cestička je pod sněhem.

Slunce nás láká ven, zima je tu.

 

 

 

Vrátíme se do postýlky,
jako doma u maminky.
Uděláme klubíčko,
zahrajem si sluníčko.
Zavřeme si očka málo,
poslechnem si Haydna Ráno.

 

Jaro, léto, podzim, zima

Jaro, léto, podzim, zima - to je celý rok.
Stejně letos jako loni, tak i napřesrok.
Po jaru je vždycky léto,podzim po létu.
A než-li se nadějeme, zima už je tu.

 Velbloud

Má jeden hrb nebo dva -
velblouda snad každý zná.
V Africe a v Arábii
velbloudi si v poušti žijí.
Představte si, dokáží
v písku s lidmi, s bagáží
několik dní v kuse jít
a nemusí ani pít.

 

vánoční koledy:

Vánoce, vánoce přicházejí

My tři králové

 

 

Zas je krásně, zas je milo,
těšíme se po roce.
Tajemství se přiblížilo,
za dveřmi jsou Vánoce.

 

 

Andělské čarování
Anděl seděl na obláčku,
čáry, máry čaroval,
vyčaroval  Mikuláše,
moc se z toho radoval.

Pozor na to, milé děti
čarování není žert,
něco se mu nepovedlo,
a tak přibyl ještě čert.

 

 

 Podzimní listí
Hnědá, žlutá, červená,
tyhle barvy listí má.
Zelené už skoro není,
dennodenně barvu mění.
 
Nakonec však opadá
i listí svůj konec má.
Z listí jsou teď závěje,
to proto, že podzim je!

Lupínek
1. Já, lupínek na dubu, dlouho tady nebudu –
pomaloučku usychám, už jen málo času mám.
2. Ze zelené na hnědou máme podzim před sebou.
Dá listopad znamení – spadne všechno lupení.  
 
Princeznička na bále
 
Princeznička na bále,
poztrácela korále.
Její táta, mocný král,
Honzíka si zavolal.
Honzíku, máš na mále!
Přines nám ty korále!
Honzík běžel na horu,
vykopal tam bramboru.
Vysypal je před krále,
tady jsou ty korále!
Větší už tam neměli,
ty už snědli v neděli.

Brambora
 Kutálí se ze dvora,
velikánská brambora.
Neviděla, neslyšela,
spadla na ní závora.
Kam koukáš ty závoro?
Na tebe ty bramboro.
Kdyby tudy projel vlak,
 byl by z tebe bramborák.

 

Šel zahradník do zahrady
Šel zahradník do zahrady
s motykou, s motykou,
vykopal tam rozmarýnu
velikou, velikou,
nebyla to rozmarýna,
byl to křen, byl to křen,
vyhodil ho zahradníček
z okna ven, z okna ven.
 

 

Švestka
 Já jsem švestka tmavě modrá,
 do knedlíků bývám dobrá.
 Do těsta mě zabalíte,
 v dlaních pěkně uválíte.
 Připravte si rendlíky,
 na švestkové knedlíky.

 

 

Jablíčko

 Jablíčko se kutálelo,
vůbec ho to nebolelo.
Podívejte, jak se koulí,
nemá ani jednu bouli,
kutálí se, kutálí,
to jsme se mu nasmáli.

 

JABLOŇKA

Támhle je jabloňka, já na ni vlezu,
jsou-li tam jablíčka, já je setřesu.
Jsou-li tam jablíčka pěkný, červený,
já si je natrhám pro potěšení.
 
Počkej, ty Anežko, počkej ty Anka,
ty si nám trhala míšenský jabka!
Já je netrhala, tys mi je házel,
proč bych já nebrála, byla bych blázen.
 

Ježci

Když potkáte ježky,
jdou většinou pěšky,
nožičky maličký
a tělíčka těžký,
nejraděj maj z louky,
žížaly a brouky,
jablíčka nejedí,
po těch mají pšouky.

Vlaštovičko, leť!

 Vlaštovičko, leť,
už je na tě čas.
Listí žloutne, poletuje,
po strništi vítr duje,
bude brzy mráz.
 

 taneček:

Po nábreží koník beží

slovenská lidová píseň

 1. Po nábreží koník beží, koník vraný,
skadiaľže si, šuhajíček, maľovaný?
[:Skadiaľ som, stadiaľ som,
slovenského rodu som, duša moja.:]

2. Z tej jedličky dve hrdličky na tú lúčku.
Ja som Slovák, ty Slovenka, daj mi rúčku.
[:Rúčku ti podávam,
tebe verná ostávam, duša moja.:]

3. Pod lipkou, nad lipkou iskierečka,
skadeže si moja milá frajerečka.
[:Skadiaľ som, stadiaľ som,
slovenského rodu som, duša moja.:]

 

taneček:

 Školková pravidla

 1. My jsme se k vám přišli ptáti,
 smíme-li tu tancovati.
 My jsme se k vám přišli ptáti,
 smíme-li tu tancovat.
 
2. My jsme se k vám přišli ptáti,
 smíme-li tu zazpívati.
 My jsme se k vám přišli ptáti,
smíme-li tu zazpívat.
  
3. My jsme se k vám přišli ptáti,
smíme-li tu zadupati.
My jsme se k vám přišli ptáti,
smíme-li tu zadupat.
  
4. My jsme se k vám přišli ptáti,
smíme-li tu hulákati.
My jsme se k vám přišli ptáti,
smíme-li tu hulákat.
 
5. My jsme se k vám přišli ptáti,
smíme-li tu bouchat děti.
My jsme se k vám přišli ptáti,
smíme-li se tu bouchat.
 
6. My jsme se k vám přišli ptáti,
smíme-li tu zatleskati.
My jsme se k vám přišli ptáti,
smíme-li tu zatleskat.

 

 Slzičky
 Přišel k nám do školky malinký kluk,
 otevřel dveře a udělal kuk!
 Já jsem tu nový, tak pomozte mi,
 jenom tři roky jsem na zemi.
 
 
Holky se seběhly, jak maminky,
začaly ho balit do peřinky.
Neboj se, však my ti pomůžeme,
chleba k svačince namažeme.
 
 
Budeme si s tebou celý den hrát,
a zítra přijdeš sem za námi rád.
Naučíš se tu, co nedovedeš
a na slzičky zapomeneš.
 
  Naše školka
 Na vědomost se všem dává,
 celkem nová, čerstvá zpráva:
 Otvíráme naši školku,
 vstupte do ní všichni zvenku.
 Všude hračky a smích dětí,
 slunce tu i v zimě svítí.
 Okolo příroda, hodně stromů,
 nikomu se nechce domů.
 Vítejte všichni,
 velký i maličký, velký i maličký,
 těšíme se na vaše usměvavé tvářičky.

 

pozdrav:

Září klepe na vrátka,
připravte se, děťátka.
Otvíráme dveře školky, vítáme vás, kluci, holky.
Pojďte si sem s námi hrát,
učit se a povídat.
Ať se vám tu pěkně daří,
celý rok a nejen v září.